Coffee with Cinnamon: New Plant Mom
Ako mnohí iní ľudia, aj ja som počas tohto obdobia, kedy som trávila doma ešte viac času ako obyčajne, nadobudla nové koníčky a záujmy. Okrem toho, že môj kontakt s vonkajším svetom bol minimálny, akosi ma pochytila zvláštna potreba mať spojenie s dianím naokolo. A tým samozrejme nemyslím ľudí.
Začala som totiž doma akumulovať izbové rastlinky. Nie, zatiaľ nie v alarmujúcom počte, ale pomaly, ale isto sa tam určite dostaneme.
A to nie je z ďaleka všetko. Okrem toho, že som pred tým nikdy necítila nejakú väčšiu inklináciu k polievaniu a presádzaniu kvetov, "zbláznila" som sa natoľko, že som sa dala na záhradkarčenie vždy, kedy mám priestor (rozumejte, keď som na chate a práve neleje ako z krhly).
Nikdy pred tým som nebola človekom, ktorý by podobné aktivity vyhľadával, no teraz prospekt toho, že si konečne môžem pozbierať šalát, ktorý som si sama vypestovala, ma napĺňa neopísateľnou radosťou.
Začína mi načisto prepínať z toho, že som už dlho zatvorená doma? Možno.
Možno naozaj starnem a onedlho sa ani nenazdám a budem sedieť v hojdacom kresle štrikujúc a nadávajúc na mládež. (to hojdacie kreslo a štrikovanie znie naozaj dobre, musím sa priznať)
Alebo možno je to pre mňa len spôsob znovu nadobnúť bližší vzťah k prírode a mať zase viac pocit, že som jej súčasťou. Možno len potrebujem cítiť, že od nej nie som oddelená natoľko, ako by sa mi mohlo na základe pohľadu z paneláku zdať.
Posledných pár mesiacov bolo zvláštnych, ale ich kontribúcia k pribúdaniu zelene v mojom živote je nepopierateľná. Prídem si ako staršia pani, ktorá je zatvorená doma a usmieva sa na svoje kvety? Jednoznačne! Ale nemôžem povedať, že by mi to ani v najmenšom prekážalo.
Keď nebudem cítiť tonu diskomfortu (a bude o to záujem), rada sa s vami podelím o moje rastlinné úspechy ( v podobe fotiek a neustáleho reptania o tom, ako sa z nich teším)
Nadobudli ste podivné introvertné (alebo aj extrovertné, nikoho nesúdim) záujmy v poslednej dobe aj vy? A ak máte nejaké rastlinky, rada ich uvidím :)
Prajem vám krásny deň a skôr ako odídete, nezabudnite dopiť svoju kávu a poliať svoje rastlinky.
Cinnamon
Ah, po prečítaní tohto som si hneď pomyslel, či si nedopila vodu a nepokávovala rastlinky. A nehrozí že tieto rastlinky zhrýže nejaký chlpatý nezbedník? Keď si pomyslím na tie 4 bonsaje čo mi doma umreli, tak asi tak skoro niečo pestovať nebudem. :D
OdpovedaťOdstrániťJá se držím svého pevného počtu květin, a to hlavně orchidejí a tří masožravých květin. Též se snažím o vytvoření "bonsaje", který se mi teprve na třetí pokus vydřil. :D
OdpovedaťOdstrániťUrčitě ti nepřeplo. A i kdyby, je to krásný koníček! Pokojovek není nikdy dost. Také jsem je v poslední době začala sbírat, akorát je za chvíli nebudu mít kam dát. Poslední 3 mám na zemi.
OdpovedaťOdstrániťNějakou dobu sbírám i růže, co prodávají v obchodech za levno. Příjde mi škoda je tam nechat, určitě je potom vyhazují. Pár dnů mi dělají radost ve váze, pak je suším a věším na zeď.
Takový koníček ti schvaluji. Zelená barva je k životu potřeba a pokoj plný rostlin hned působí optimističtěji.
OdpovedaťOdstrániťKe kvítkům jsem se taky dostala až nedávno. Pár květináčků jsem měla doma vždycky, ale až před dvěma lety v uspěchané Praze, kde mi zoufale začala chybět možnost vyběhnout si kdykoliv do lesa, jsem začala pokojovky cíleně hromadit. Během karantény mi tak byly malou útěchou, že mám aspoň kousek zeleně doma. Úplně proto chápu každého, kdo se začal během tohoto divného období kytičkám věnovat více. Budu zvědavá na tvoje pěstitelské úspěchy! :))
OdpovedaťOdstrániťMně neumře jen kaktus a sukulenty :D Ale miluju je! Chtěla bych ještě aloe. A díky bohu, že nemám moc rostlin. Protože přítel úplně kytky v bytě nemusí :D
OdpovedaťOdstrániťGabux | Poslední článek
Já jsem odmala vesnická, takže to beru tak, že k radosti z vlastního salátu/bramboru, čehokoli, jsem tak nějak automaticky naprogramovaná, ale taky mi trvalo, než jsem si k tomu vlastnímu pěstování něčeho užitečného našla cestu. Jako menší mě bavily hlavně okrasné jednoduché kytky a fazole. Ježíši, fazole byly náš evergreen se sestrou i bratranci. :D Navzájem jsme porovnávali, kdo má víc druhů - top byly samozřejmě kulaté strakaté - a kdo jich má víc a tak.
OdpovedaťOdstrániťZ toho se pak zbytek vyvíjel nějak přirozeně.
Nabývání nových koníčků se u mě skrz karanténu asi úplně nedělo, spíš jsem se v těch stálých docela zlepšila.
Teda, je pravda, že jsem v poslední době začala víc vařit - aby to bylo hezký i dobrý a tak a abych nesklouzávala k polotovarům a tak. Pořád mám dny, kdy se odbývám chlebem k obědu, ale víc se snažím. Jenže mě jídlo taky bavilo tak nějak konstantně.
Jsem tu úplně poprvé, vůbec to tady neznám, ale určitě se porozhlédnu a na kytkové úspěchy bych se určitě podívala. :)
Prekvapuje ma koľko ľudí sa snaží niečo vypestovať. Ja vo svojej krabičke od topánok, (rozumej izbe) si zatiaľ trúfam len na jeden sukulent, ktorý by prežil snáď aj apokalypsu. :-D Teda ak prežil núdzové presádzanie, po tom ako mi počas posledného sťahovania sa, spadol na zem.
OdpovedaťOdstrániťJe super, že máš nejaké koníčky. Veď život,ktorý sa nesie na príklad hesla: "Modli sa a pracuj." Je len prežívanie.